Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sochař Alois Langenberger

*17.4.1898 – † 26.2.1962

Sochař, který několik let žil v Domažlicích a vytvořil zde řadu pamětních desek a jeden pomník.

article preview

Narodil se 17. dubna 1898 v Cukmantlu na Teplicku do smíšené rodiny. Jeho matka byla Češka. Studoval na odborné keramické škole v Teplicích - Šanově (1912-1915) a následujících deset let byl zaměstnán jako návrhář v různých závodech vyrábějících figurální porcelán nebo keramiku. Poté strávil jeden semestr na akademii v Praze a pravděpodobně v r. 1926 se usadil v Domažlicích. Zdroje informací o tomto výtvarníkovi jsou kusé a jeho životopis lze rekonstruovat jen obtížně.

portret-aloise-langenbergera.jpg

Fotografie - konec 20. let 20. stol.

  Jeho doménami byly portrét a sochařský žánr a jeho tvorba má konzervativní až antickou povahu. Přátelil se s Františkem Michlem, malířem krajinářem, který byl domažlickým rodákem a také zde žil. Na jeho popud se tedy Langenberger též na několik let usadil v Domažlicích a v tomto regionu vytvořil krom jiného i řadu prací pro veřejný prostor.

První pamětní deska připomínající pobyt Josefa Kajetána Tyla v Domažlicích byla vytvořena již v r. 1926. Původně byla umístěna v podloubí jednoho z domů na náměstí, kdysi starodávném hostinci s pozoruhodným názvem U přičinlivosti, později změněném na hotel Kresl. V roce 1958 byla deska přemístěna na sousední dům číslo 48.

V r. 1930 následovala pamětní deska Karla Matěje Čapka Choda, která byla instalována na jeho rodný domek (Komenského 14) a po jeho zbourání přemístěna do Muzea Chodska.

pametni-deska-k.-m.-capka-choda-z-r.-1930--muzeum-chodska.jpg

Bronzová pamětní deska spisovatele K. M. Čapka Choda vytvořená u příležitosti jeho nedožitých 70. narozenin

V roce 1933 vznikl jediný Langenbergerův pomník starostovi města Petrovi Hanovi v parku, který založil a nese jeho jméno.

pomnik-p.-hany-z-r.-1933-v-hanove-parku.jpg

Detail busty P. Hany na pomníku

V té době již sochař v Domažlicích nežil, odstěhoval se do Prahy. Ovšem není známo kdy přesně a z jakého důvodu.

O rok později vznikla další pamětní deska, opět věnovaná politikovi spjatého s Domažlicemi. Připomínala, že právě zde zahájil T.G. Masaryk svou politickou dráhu, protože v r.1891 kandidoval za skupinu měst Domažlice – Písek do říšské rady za Národní stranu svobodomyslnou, tzv. mladočechy (navštívil Domažlice a zúčastnil se zde předvolební schůze v Bautzově hotelu). V roce 1953 byla deska sejmuta a zlikvidována. Neznáme ani její podobu, neboť se nepodařilo objevit fotografii původního stavu. Další pamětní desky tohoto výtvarníka byly v roce 1937 instalovány na rodném domě Jana Františka Hrušky v Peci pod Čerchovem a MUDr. Josefa Thomayera na zámku v Trhanově.

j.-f.-hruska---busta.jpg

Busta Jana Františka Hrušky - spisovatele a národopisce úzce spjatého s Chodskem

Langenberger ve svém chodském období vytvořil i řadu folklorních námětů. Zajímaly ho zejména typické figurky zdejšího regionu. Ztvárnil například obecního metaře, koňského handlíře, ale nejvíce ho zaujala postava vpravdě rázovitá a to chodský dudák Kobes.

dudak-jan-kobes---busta.jpg socha-kobes.jpg

Busta a socha slavného chodského dudáka Jana Kobese

Velmi oblíbené jsou portréty, kterých vytvořil celou řadu. Mezi nejznámější patří podobizna spisovatele Jana Vrby nebo hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha.

jan-vrba---busta.jpg jindrich-jindrich---portret.jpg

Busta spisovatele Jana Vrby a portrét hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha

Je autorem několika protektorátních poštovních známek. Ztvárnil tak W. A. Mozarta, Richarda Wagnera a vznikly tak i portréty Karla IV., Jana Lucemburského a Petra Parléře.

snimek-obrazovky-2020-10-26-133905.jpg

Poštovní známky z Protektorátu Čechy a Morava vydané v r. 1941 ke 150. výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta

Po vypuknutí války se Langenberger nejspíš z existenčních důvodů přihlásil k německé národnosti a působil jako kulturní pověřenec pro Chodsko. V téhle funkci se však prý choval čestně a statečně; držel například ochrannou ruku nad Baarovým muzeem, sbírkami Jindřicha Jindřicha i režimu nepohodlnými osobami. Po válce byl kvůli své funkci vyšetřován, ale žádná protičeská činnost mu nebyla prokázána a dokonce ani nebyl odsunut. Válku přetrvalo i jeho přátelství s malířem Františkem Michlem, který ji paradoxně strávil v koncentračních táborech. 

Byl jedním z několika autorů 20. století na území Čech, kteří patřili oběma národnostním prostředím. Nebyl umělcem špičkovým, ale své řemeslo zvládl výborně.

chodka-v-satku---busta.jpg  

Busta Chodky ve vyšívaném šátku

Byl to člověk mlčenlivý, samotářský, stále se potýkající s existenčními potížemi. Udržoval kontakty s domažlickým prostředím, kde otiskl výrazně svou stopu a navštěvoval zdejší přátele až do své smrti. Zemřel 26. února 1962.

 

Eva Bednářová

Zdroje:

Fišer, M. (2016). Sochař dvou národností Alois Langenberger. Mezery v historii (stránky 39 - 47). Cheb: GAVU.

Salon: společnost, sport, divadlo, film, móda, výtvarné umění. Brno: [Jan Hanáček], 15.11.1929, 8(11). s. 12.

Pestrý týden. Praha: Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, 15.6.1929, 4(24). s. 5. ISSN 1801-4429.

http://www.socharstvi.info/autori/alois-langenberger/

 

 

Náhledy fotografií ze složky Alois Langenberger

 



Archiv

Kalendář
<< listopad >>
<< 2020 >>
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30            

Statistiky

Online: 2
Celkem: 62428
Měsíc: 3930
Den: 138